Zpráva o 8. konferenci regionálních etických komisí
zemí Evropského společenství COMETH
Ve dnech 24. – 27. dubna 2005 jsem se jako předseda Etické komise MZ ČR zúčastnil 8. konference regionálních etických komisí zemí Evropského společenství COMETH, která se konala v Dubrovníku (Chorvatská republika).
Konference regionálních etických komisí zemí Evropského společenství COMETH se konala pod názvem „Meeting the Challenges of Changing Societies“ a proběhla ve 3 odborných sekcích.
1. sekce pojednávala o zkušenostech s aplikací Konvence o lidských právech a biomedicině do praktických aktivit v členských zemích Evropského společenství. Přednášející se věnovali kladným i záporným problémům vyplývajícím z uvádění Konvence do praktického používání, kriticky zhodnotili mechanismy a zákonodárné postupy i stupeň skutečného použití zásad Konvence v regionálním zákonodárství i praktické zkušenosti při aplikaci nashromážděné v jednotlivých zemích Evropského společenství. Rozsáhlá diskuse po odeznění přednášek pak přinesla některá praktická doporučení, která mají téměř universální použitelnost.
2. sekce se zabývala etickými otázkami a problémy souvisícími se stárnoucí populací v Evropě. Přednesená sdělení podrobně analysovala příčiny a následky rychlého stárnutí evropské populace a podrobně probírala některé možné mechanismy, jimiž by bylo možné stárnutí zpomalit a popřípadě i zastavit. Řečníci poukazovali s velkým důrazem na možnosti diskriminace v souvislostí s věkem pacientů (nerovný přístup k terapii, odmítání nákladných léčebných metod starým pacientům, vázání operačních intervencí /byť velmi účinných a efektivních i finančně s dlouhodobého hlediska/ na určité věkové hranice, apod.), na jejich konsekvence a morální či etickou neoprávněnost či přímo nepřípustnost.
Stárnoucí populace s sebou nese i nebezpečí toho, že klinické zkoušky, z nichž jsou systematicky vylučováni starší či staří účastníci, nebudou objektivně vypovídat o interakci léků a léčebných postupů se starým organismem a tedy že budoucí medicina nebude moci garantovat nejen vývoj terapeutických postupů a léků účinných ve vyšším věku, ale dokonce ani to, že již existující léky a postupy se setkají s očekávanými výsledky.
Dalším významným tématem přednášek i diskusí byly demence, jejich závažnost a možný epidemiologický rozvoj ve stárnoucí populaci, možnosti terapeutických a epidemiologických intervencí, ale i potřebnost rozvoje a rychlé aplikace takových sociálních opatření, která by zajistila alespoň minimální životní komfort dementních pacientů odkázaných většinou na veřejné zdravotnické a sociální systémy. Pohříchu se přednášky ani debaty příliš nedotýkaly možnosti rodinné či skupinové integrace dementů, posílení významu rodiny jako společenské, sociální a terapeutické jednotky ve zdravotnické a sociální péči vůbec, či společenských mechanismů posilujících rodinné povědomí a zázemí jako významnou pomoc veřejným systémům a už vůbec se nevěnovaly tomu, jak rodiny pro takové úkoly připravovat a podporovat.
3. sekce probírala aktuální problematiku řešenou národními a regionálními etickými komisemi. Byla uvedena soubornou zprávou o hodnocení údajů získaných z vyplněných dotazníků rozeslaných jednotlivým etickým komisím a o závěrech plynoucích z jejich kritického rozboru (detaily ve statutech, kompetence, deklarovaná a skutečná nezávislost jejich jednání, financování a administrativní podpora, rozsah aktivit a stupeň jejich autority a respektu ve společnosti, apod.).
V dalším se jednání podrobně zabývalo problematikou surrogace zejména v oblasti asistované reprodukce, možnostmi, které současný stav nabízí, jejich přípustností a s nimi souvisící etickou problematikou, apod. V této souvislosti se zprávy komisí i navazující debata také zabývaly dalšími problémy v spojenými s asistovanou reprodukcí – např. právní úpravou v různých zemích a její naprostou neporovnatelností, prenatálního screeningu vážných geneticky vázaných chorob jako morálně těžko obhajitelným vysoce selekčním postupem, který má velmi blízko k eugenickým tendencím, do nichž může velmi lehce vklouznout (s nedozírnými následky), ale i s etickou a morální přípustností „výroby zárodků žádaných vlastností“ jako cíleně vytvářeného terapeutického prostředku majícím pomoci dědičně postiženému staršímu sourozenci ( např. kolik embryí je eticky přípustné zahubit, než se podaří vyrobit takové, které je díky svým genetickým vlastnostem určitým příslibem úspěch, apod.).
Podrobně se probírala i otázka informovaného souhlasu – do jaké míry skutečně podpis na formuláři (byť od velmi dobře formulovaným textem) je skutečně možné prohlásit za prokazatelný důkaz toho, že podepsaný doopravdy pochopil, co podepisuje a tedy termín „informovaný souhlas“ odpovídá pravdě.
Debata na konferenci, která probíhala jak při jednání sekcí, tak v kuloárech či mimo zasedání, se týkala nejen uvedených témat, ale i obecných problémů práce etických komisí v národním i nadnárodním měřítku. Kromě výměny idejí a zkušeností vyplynula z diskusí nutnost dále rozšiřovat bilaterální i multilaterální kontakty, význam možnosti koordinovat práci jednotlivých regionálních komisí, význam vzájemné odborné výpomoci a hlavně nutnost široké a neomezované informovanosti, aby bylo možné nejen hlouběji pronikat do etické problematiky současné (a budoucí) biomediciny, která má zcela určitě nejen evropský, ale nepochybně globální charakter, ale aby bylo možné dosáhnout i toho aby prostřednictvím etických komisí a jejich vlivu na místní i mezinárodní autority dosáhnout určitého kultivování dosud zcela neregulovatelných tiskových a mediálních kampaní mnohdy propagujících eticky naprosto nepřípustné aktivity a velmi často zaměňujících přání se skutečností, a aby dalším posilováním etické a morální úrovně společnosti dosáhla světová veřejnost racionálního a vyváženého řešení existujících i budoucích problémů, které se díky vědeckém pokroku začínají blížit těm nejzákladnějším principů života, osobnosti a bytí jako takového.
Na závěr svého jednání účastníci 8. konference regionálních etických komisí zemí Evropského společenství COMETH zvolili výbor, který bude řídit práci COMETH do další (9.) konference za 2 roky a přijali závěrečnou deklaraci.
doc. MUDr. Petr Hach, CSc., Dr. Med. h.c.
Popisky k obrázkům: obrázek vlevo: Dubrovník, obrázek vpravo: Petr Hach a německé delegátky
Novinky
30. července 2024
Vložen program schůzek pražského kolegia na 2. pololetí roku 2024.
Kontaktní informace
Předseda AKKL ČR
prof. MUDr. Jan Čáp
capj@lfhk.cuni.cz
Jednatel AKKL ČR
MUDr. Pavel Kostka
Kostka.pavel99@gmail.com
Pokladník
MUDr. Vojtěch Kolín
Vojtech.kolin@seznam.cz
Připomínky k obsahu webu
MUDr. Dagmar Pohunková
Dagmar.Pohunkova@seznam.cz