Pozapomenuté výročí

Mezi všemi jubilejními oslavami v závěru minulého roku jsme pozapomněli na jedno malé jubileum: před deseti lety, o Vánocích 1989, se v pražském Endokrinologickém ústavě sešla skupina katolických lékařů, kteří chtěli navázat na bývalou Společnost svatého Lukáše a lékařská setkání, která v letech 1968 až 1969 vedl P. Jan Ev. Urban OFM a později P. Oto Mádr. Založili tehdy neformální pražský Kruh katolických lékařů jako společenství, jehož cílem bylo kultivovat duchovní život zdravotníků a vnášet křesťanského ducha do transformujícího se zdravotnictví.

Byla to doba plná nadějí a zájem o účast byl veliký. Postupně sice odpadli leckteří „konjunkturální“ katolíci, ale zájem obou prvních ministrů zdravotnictví umožnil realizaci některých iniciativ, které z Kruhu vzešly. Tak byla založena Centrální etická komise při Ministerstvu zdravotnictví, která tehdy byla za předsednictví doc. Jaroslava Šetky skutečným ministrovým poradním orgánem. Z iniciativy doc. Zdeňka Modra byly připraveny etické směrnice pro zkoušení nových léků a pro schvalování klinických studií na lidech, které předjímaly už v evropském duchu nynější pokusy o zákonnou úpravu těchto oblastí. Pražská KKL se připojila k brněnské petici za změnu potratového zákona, jehož novela byla připravena v závěru roku 1991, schválena českou vládou a předložena poslancům. Výsledky voleb v roce 1992 situaci změnily, ekonomické potíže a pracovní zatížení při privatizaci zdravotnictví také už nedopřávaly mnoha lékařům čas na pravidelné setkávání. Ale už v roce 1990 se podařilo navázat kontakty se Světovou federací asociací katolických lékařů (FIAMC) a s jejich evropskou Federací (FEAMC).

Pokud se chtěli čeští a moravští katoličtí lékaři začlenit do těchto mezinárodních organizací, bylo přece jen třeba vytvořit formalizovaná občanská sdružení. Tak byla v roce 1993 založena diecézní kolegia katolických lékařů, registrovaná ministerstvem vnitra a schválená příslušnými ordináři. Tato kolegia se spojila do Asociace kolegií katolických lékařů České republiky (AKR), a ta pak byla přijata za plnoprávného člena FEAMC i FIAMC. Předsedou AKKL byl zvolen vážený internista, přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze prof. Josef Marek, který se také stal viceprezidentem FEAMC. Ve snaze povzbudit spolupráci s lékaři postkomunistických zemí pověřilo pak předsednictvo FEAMC českou asociaci uspořádáním VIII. Evropského kongresu katolických lékařů. Ten se uskutečnil v roce 1996 v Praze a zúčastnilo se ho přes 500 delegátů.

Na konci roku 1999, po skončení funkčního období dosavadního výboru a jeho předsedy, byla zvolena nová Rada AKKL ze zástupců všech diecézních kolegií a nový výbor, novým předsedou se stal přednosta histologického a embryologického ústavu 1. Lékařské fakulty KU v Praze doc. Petr Hach. Nejbližším úkolem AKKL je navázání bližší spolupráce s Českou křesťanskou akademií, rozšíření ekumenických kontaktů a příprava naši účast na římském sjezdu FEAMC a FIAMC v letošním jubilejním roce. Důležité bude vzbudit zájem mladých lékařů a studentů, kteří by mohli převzít štafetu do nového století. Ke spolupráci jsou zvány i sestry, další SZP a vysokoškoláci pracující ve zdravotnictví.

Pro vzájemnou komunikaci byla založena internetová stránka s adresou web.telecom.cz/AKKL. Jejím správcem je MUDr. Jan Čáp z II. interní kliniky FN v Hradci Králové. Dotazy, připomínky a případné příspěvky k publikaci je možno zasílat na e-mail jan.cap@telecom.cz, případně předsedovi AKKL na adresu petr.hach@lf1.cuni.cz.

Dagmar Pohunková