Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně

Vědecký výzkum v biologii a medicíně probíhá a je financován mezinárodně. Po negativních zkušenostech se zneužíváním lidských subjektů (=probandů) výzkumu nejen nacistickými zločinci, ale i vědci. kteří považovali vědecký pokrok za hodnotu převyšující ostatní hodnoty, se ukázala potřeba vypracovat mezinárodně závazná pravidla chránící lidská práva důstojnost osob, které jako "subjekty" do výzkumu vstupují. Z pověření Parlamentního shromáždění Rady Evropy byl ustaven Řídící výbor pro bioetiku (CDBI - podle franc. názvu), který v první řadě vypracoval Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. Tato úmluva byla Českou republikou přijata a Parlamentem ratifikována. Platí tedy nad naše zákony. K této Úmluvě byl vypracován a také přijat Dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí, zakazující vytváření lidských bytostí s genomem identickým s jinými lidskými bytostmi živými či zemřelými. Není jasné, zda tento protoko zahrnuje i terapeutické klonování - tedy vytváření embryí jako zdrojů kmenových buněk. Protokol totiž nedefinuje "lidskou bytost" a tuto definici ponechává na jednotlivých národních legislativách. Dalším dodatkovým protokolem byl protokol o transplantacích, na jehož vzniku se zástupci České republiky podíleli, který však ČR nepodepsala. Český transplantační zákon mu však neodporuje. Po těchto dokumentech bylo těžiště práce CDBI přeneseno do vytvoření Dodatkového protokolu o biomedicínském výzkumu. Zabývala se jím zvláštní pracovní skupina, opakovaně byl připomínkován v členských zemích RE, opakovaně byly připomínky zapracovávány a schvalovány na plenárních zasedáních CDBI. Tyto práce trvaly několik let. V dubnu 2004 byl tento Dodatkový protokol schválen plénem Parlamentního shromáždění RE, v červenci pak Výborem ministrů RE (což jsou ministři zahraničí). Po dalších připomínkách týkajících se především ochrany probandů z ohrožených skupin (těhotné, děti, lidé nezpůsobilí k právním úkonům) byl tento Protokol předložen členským zemím k podpisu 25. ledna 2005.

V první fázi Protokol podepsaly: Dánsko, Řecko, Island, Lucembursko, Moldávie, Norsko, Slovenská republika, Slovinsko, Švédsko, Turecko. Některé země (Německo, Rakousko, Spojené království) jej nepodepsaly, protože mají vlastní přísnější zákonodárství, al např. Německo se k podpisu chystá. Tyto státy, které měly největší výhrady, nejintenzivněji na textu pracovaly - ale výsledek musel být do jisté míry kompromisní vzhledem k různorodosti členských států RE (chudé, bohaté, muslimské apod.).

Z hlediska České republiky je tento Dodatkový protokol ve shodě s platným zákonem o léčivech a zákonem o zdravotnických prostředcích. Protože v ČR chybí zákonná regulace výzkumu na lidech a protože tento protokol znamená zřetelný kladný posun v našem vnímání biomedicínského . výzkumu, a protože řeší jako jedna přehledná norma celý rozsah těchto výzkumných aktivit, je jeho přijetí vládou a Parlamentem ČR nanejvýš žádoucí.

Odkaz na český překlad (zatím neoficiální) tohoto Dodatkového protokolu.